Jak zavraždili moji rodinu

1. 08. 2015 13:38:27
Pocházím z rodiny Širokových – zakladatelů velmi známé textilní manufaktury v Moskvě. Jednoho rána celou rodinu včetně osmi dětí, dědečků a babiček vyvedli neznámí lidé na náměstí před naši usedlost a všechny postříleli.

Přežily jen dvě děti, 8letá Naďa a 6letý Voloďa.

V mém blogu o českých zámcích často vidím komentaře:

„Naše zámky by měli zdarma obnovovat bolševíci. To oni nám zruinovali památky“.

Já však s tímto postojem nesouhlasím. I přes to, že komunisty nesnáším.. a za mnohé je viním. Proč?

Dovolte mi povyprávět vám historii své rodiny.

Dynastii Širokových vyvraždili bolševíci v roce 1917. Tehdy byla Velká říjnová revoluce, prostý lid získal moc a právo vraždit bez soudu. Každý, kdo vlastnil manufakturu, usedlost, palác, byl tehdy v ohrožení života.


Revolucionáři před textilní fabrikou. Možná před tou naší.

O tom, jak celá poprava probíhala, vím od své prababičky. Právě ona byla tou 8letou Naďou, na kterou její již zastřelená a krvácející maminka spadla a přikryla ji svým tělem. Tímto způsobem se zachránil i malý bratr.

„Ležela jsem jako mrtvá až do noci. Bála jsem se hýbat. Doufala jsem, že všichni ostatní také „hrají divadlo“. Ale v noci se ukázalo, že je celá rodina po smrti. Dvě malé děti se najednou ocitly samy v Moskvě. Žádné kočáry, dámy a gentlemani, divadla a koncerty. Kolem chodili jen opilí špinaví revolucionáři,“ - vzpomínala prababička na děsivou událost.

http://fotki.ykt.ru/albums/userpics/22205/normal_1351728712_42_1.jpeg

Poprava mnichů z Mgarského kláštera

Naďa s Voloďou se proto raději schovávali. Já, matka dvou předškoláků, nechci raději ani pomyslet na to, jak moje dvě děti běhají po velkoměstě a hledají někoho, komu by mohly důvěřovat. V moskevské džungli...


Moskva, 1909.

Jednoho dne děti přilákal velký oheň. Celá Moskva se najednou stala velkým ohništěm, u kterého slavili vítězství bezdomovci a alkoholici. Kolem ohně se sešla i velká skupina Romů, která se nebohých „bílých dětí“ ujala a několik měsíců pak s nimi cestovala po revolučním Rusku. Babička se naučila romské tance a kartářství, čímž přispívala k obživě celého tábora.

Svůj příběh mi prababička vyprávěla, když už umírala. Bylo mi tehdy 14 let. Psal se rok 1992 a bolševíci již nebyli u moci. Moje rodina se rozhodla, že jsem již dost dospělá na to, abych rodinné tajemství v případě návratu komunismu nikomu neprozradila.

Řeknu vám to narovinu. Nenávidím komunisty. Nikdy Leninovi, Stalinovi,Trockému a dalším neodpustím smrt mých předků a milionů jiných ruských občanů. Zavraždili nejlepší zástupce své země. A ve vraždění pokračovali dalších 70 let.

Osud mé prababičky je matematicky vzato jen 12,5% osudu mého vlastního. Ostatní moji předci také trpěli kvůli komunistům:

  • Pradědeček byl popraven kvůli tomu, že jeho bratr bojoval proti bolševikům. Jejich rodiče vlastnili největší statek ve Voroněžské oblasti, což bylo pro komunisty velmi lákavé.
  • Babičku (když byla ještě malá holka) s rodinou poslali do Gulagu, protože rodina vlastnila zrcadlo.
  • Tu samou babičku potrestali za to, že trvala na tom, aby měla v občanském průkazu uvedenou svou národnost – „Vepka“
  • Babičku a dědečka byli vystěhovani za polární kruh do Narjan-Maru, protože byli Židé. A to bylo dávno po skončení druhé světové války!

Osudy různých lidí se propletly a výsledkem bylo manželství dvou hudebníků. Maminka hrála na housle, tatínek na trombón. Oba dva byli chudí, mladí, se zvláštním pátým řádkem v občance (tatínek tam hrdě psal Žid, maminka si říkala Vepka, ale nikdy jí to do dokumentu neuvedli – Vepsové prý neexistovali). Paradoxem tedy je, že moje maminka až do první třídy nemluvila rusky, ale jen vepsky (což se hodně podobá finštině).

Oba rodiče měli kvůli své národnosti značné problémy. Práci mohli získat jen na odlehlých a neobyvatelných místech Sovětského svazu. Kdyby chtěli odjet na jih, museli by se spokojit s prací dělníka a uklizečky. Proto jsem se narodila v severním ruském Archangelsku v rodině chudých hudebníků.

Takže ještě jednou opakuji. Nesnáším bolševíky.


Bolševíci hrdě pozují před zlikvidovaným kostelem

Nicméně si nemyslím, že bychom měli žádat bolševíky, aby opravovali české zámky – jak to požadují někteří mí čtenáři. V ČR trval socialismus 40 let, od sametové revoluce uběhlo již skoro 30 let. Nemáme proto právo házet všechnu vinu na bolševíky.

Jsme to my, kdo nezachraňuje české památky. To naše generace je vinna v tom, že po pádu komunismu bylo opraveno jen 10% zámků.

Zodpovědnost za svůj osud je to, co nás odlišuje od komunistů. Zodpovědnost za své kulturní bohatství a stav českých památek je něco, co z nás dělá důstojné lidi. Budeme-li neustále obviňovat fašisty, komunisty a jiné -isty ze svých problémů, ale sami s nimi nebudeme nic dělat, nikdy tyto problémy nevyřešíme. Filozofie vítězů je jiná.

Autor: Natallia Makovik | sobota 1.8.2015 13:38 | karma článku: 34.09 | přečteno: 2732x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 7.97 | Přečteno: 235 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 312 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 17.84 | Přečteno: 345 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1431

Milovnice historie, umění a kulturních památek. Druhou mou vášní je cestování.. ze svých cest jsem si přivezla celou řadu zajímavých historek a ráda bych se o ně podělila.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...